Tento druh roste nejvíce na kanárských ostrovech na suchých skalách a útesech.Je to sukulentní polokeř,který se hustě větví a poměrně brzy dřevnatí.V přírodě dorůstá 15 až 40 cm.Na konci větvích vyrůstají zelené listy v drobných růžicích s fialovočervenými pruhy a skvrnami.Na dotyk jsou velmi lepkavé a občas se na nich zachytí malé mušky.Také při přesazování je dobré dát si pozor aby se listy neušpinily.Květy jsou světle žluté a objevují se od března až téměř podzimu.Příliš mnoho květů rostlinu vysiluje a měli bychom je v základu květenstí, odstranit pokud chceme zachovat tvar bonsaje.To platí především u starších rostlin.Tvarování většinou není nutné až na pár nesprávně rostoucích větví.Rostlina sama vytváří miniaturní keřík a tenký kmen unese i bohatě rozrostlou korunu.

Je to velmi nenáročná rostlina,která potřebuje dostatek světla po celý rok.Přes zimu by jsme jí měli dopřát krátký odpočinek v chladnějším prostředí,alespoň 10-15 stupňů a minimální zálivku.Při tomto zimování se listové růžice semknou tak,že jejich tvar je skoro kulový.Ale i v panelákovém bytě přežije s pravidelnou mírnou zálivkou a nevzhledné povytáhlé stonky na jaře odstraníme.Brzy nám začnou znovu obrůstat.Množení se provádí z vrcholových řízků,které ochotně zakořeňují.V létě je můžeme letnit venku ,kde se nám pěkně zbarví listové růžice a zachová kompaktní tvar.Ve sbírkách sukulentářů se vyskytují ještě další druhy :aeonium domesticum,lindeyi,saundersii,viscatum a jiné.Všechny jmenované druhy se pěstují podobně a jsou velmi vhodné pro začátečníky.